Morčata jsou nenáročná zvířata, proto jsou oblíbena mezi chovateli. Spolu s křečky patří k nejčastěji chovaným hlodavcům. Morče domácí je domestikovaná forma morčete divokého.
Původ morčat
Morčata mají svůj původ v Jižní Americe. Jejím chovem se zabývali Inkové, kteří využívali jejich kožešinu a hlavně maso. V 18. století se dostávají do Evropy. Svou popularitu si získávají hlavně v Anglii. Tam také dochází k prvním výstavám těchto zvířat. Od poloviny minulého století se zvyšuje obliba jejich chovu i mimo britské ostrovy. Dnes se setkáme s mnoha druhy morčat lišícími se barvou, délkou srsti a dalšími vlastnostmi.
Morčata ve volné přírodě
Domovem morčat je oblast od Argentiny po Peru. Tato zvířata obývají travnaté a křovinaté horské terény. Žijí ve velkých skupinách. Vyhrabávají si jednoduché nory nebo obývají doupata jiných zvířat. Bývají aktivní za soumraku, což je chrání před dravci lovícími hlavně ve dne. Volně žijící morčata bývají delší a hubenější než zvířata chovaná v zajetí. Mají tmavě hnědé zbarvení.
Morče domácí
V zajetí chovaná morčata domácí lze rozdělit do tří základních skupin.
Krátkosrstá plemena
Nejčastěji se v chovech setkáváme s krátkosrstými morčaty. Mohou být hladkosrstá, ale také mít zvláštní srst nebo chocholku. Péče o něj není tak náročná jako u jiných druhů. Hladká morčata mají srst dlouhou 1 – 3 cm. Ta by měla být lesklá, hustá a rovnoměrná. Srst u nich nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Mezi krátkosrstá morčata patří crestedy. Zatímco anglický crested může mí vír na hlavičce jakékoliv barvy, americký ho má vždy bílý. Kudrnatou hrubou srstí se vyznačují angličtí rexi. Podobně vypadají i američtí teddy. Ti však mohou mít srst také měkčí a plyšovou. Švýcarský teddy má delší srst bez rozet a pěšinek. Habešská morčátka nazývaná též rozetami mají několik vírů. Musí jich být alespoň osm. Jejich správné rozložení by mělo být po dvojicích na zadečku, kyčlích, bocích a hřbetě. Občas se u nich víry nacházejí i na ramenech.
Dlouhosrstá plemena
Dlouhosrstá morčata už jsou náročnější na starostlivost. Vyžadují pravidelné česání a kartáčování. Šeltie má dlouhou rovnou srst bez vírů, kudrlinek či korunky. Má menší hlavu a zavalitější záda. Podobně vypadá i coronet. Ten však může mít rozetku na hlavě. Šeltii je podobný taktéž texel. Jeho hustá a kudrnatá srst je však na hlavičce krátká a větší délky dosahuje jen na zádech. Merino má na rozdíl od texelu korunku na hlavě. Dvě rozety rozdělují směr růstu srsti u peruánce. Ty má umístěny na kyčlích. Podobně vypadá i vzácná alpaka.
Bezsrstá plemena
Dalším u nás nejméně rozšířeným druhem jsou bezsrstá morčata. Baldwin je úplně holý bez jakékoliv srsti. Skinny oproti tomu má zbytky ochlupení na nose, uších nebo tlapkách. Původní morčata byla bílá s červenýma očima. Dnes se však setkáme i s jinak zbarvenými jedinci.
Před pořízením morčete
Před pořízením morčete si uvědomme některá fakta. I když tato zvířata nepotřebují tolik péče jako například psi nebo kočky, přece jen vyžadují každodenní starostlivost. Je nutno jim vyhradit prostor k proběhnutí, jinak začnou tloustnout. Morčata jsou společenští tvorové, proto s nimi buďme každý den v kontaktu nebo je chovejme alespoň ve dvojici. Předem si zjistěme, zda někdo v naší domácnosti netrpí alergií na chlupy nebo seno. Morčata se mohou dožít až osmi let, tak si vyhraďme tuto dobu pro péči o ně. Zvíře si před odběrem důkladně prohlídněme. Pokud je aktivní a neteče mu z očí, tak bude s velkou pravděpodobností zdravé. Rovněž pohmatem bychom neměli narazit na žádné boule či výrůstky a ani příliš cítit žebra.
Sblížení s morčetem
Morčata mají rády hlazení a mazlení, avšak plaší jedinci potřebují dostatek času k ochočení. Klec se zvířetem je třeba umístit na stůl nebo jiný nábytek, aby mělo dostatečný výhled po okolí. Když začne jíst a pít je první ostych překonán. Morče by se mělo také seznámit s pokojem, který obývá. Nechme jej tedy občas také proběhnout. Mláďata jsou zpravidla do šesti týdnů věku velmi plachá. Jejich ochočování by mělo být postupné. Jedním z kroků je podání potravy rukou. Morče se zpočátku neodváží, ale jakmile tento strach překoná, jsou první zábrany pryč. Nyní můžeme zvíře pohladit. Nejdříve bude nejspíš cukat, ale záhy si zvykne na naše doteky. Pro bližší sblížení je vhodné čas od času si vzít morče na klín.
Bydlení morčat
Morče potřebuje mít prostor minimálně 40 x 80 cm velký. Můžeme jej umístit do klece, která jim umožní dobrý kontakt s okolím a vzdušnost. Skříňka je vhodná pro chovatele žijící v bytech, kde je málo prostoru. Ta by však měla mí plastové dno nebo linoleum, neboť močí nasáklé dřevo není nic příjemného. Akvárium se také hodí pro chov morčat. K jeho přednostem patří snadná omyvatelnost a nenasákne nečistotami a pachem. Na druhou stranu je však lehce rozbitné. Morčata můžeme chovat i v plastovém boxu. Zvíře tu má pouze omezený kontakt s okolím a hůř se k němu dostává, když mřížka je umístěna jen shora. Není ani patřičně vzdušný a morčata se v něm v letních měsících mohou přehřát.
Zcela nevhodná je kartonová krabice. Morčata ji snadno prokoušou a promočí. Proto krabici používáme jen v nejnutnějších případech, kdy nemůžeme využít jiné možnosti například při převozu. K podestýlce nejlépe poslouží piliny, sláma nebo speciální výrobky určené pro malá zvířata. Správné bydlení musí obsahovat stabilní misku na krmení a to proto, že morčata se ráda opírají o její hranu a mohou ji tak lehce převrhnout. Neměla by být ani moc velká, aby se v ní zvířata nekoupala. K podávání tekutin je vhodné pítko. Morčata jsou zvyklá spát pod střechou, takže dodáním domečku je potěšíme. Seno je nejlepší umístit do jeslí, aby nebylo rozdupáno nebo znečištěno výkaly.
Strava morčat
Morčata nejsou vybíravá v jídle. Denně by měla mít dostatek sena. Nejraději mají to z kopřiv. Ze zeleného krmiva je vhodná přeslička rolní, smetánka lékařská, tráva, podběl, jitrocel, řebíček a vojtěška. Zvířatům můžeme podávat i jetel avšak pouze v omezeném množství, aby nezpůsobil nadýmání. Z kuchyně tuto stravu lze doplnit o jablka, banány, jahody, mrkev, petržel, papriku a některé druhy salátů. Toto můžeme občas doplnit krmnou směsí. Ta by ovšem neměla být součástí stravy každý den. Velmi důležitý je nepřetržitý přísun vody.
Závěrem
Pokud se rozhodnete pro chov morčete, snad Vám pomůžou tyto rady. Zjistíte, že se jedná o velmi inteligentní zvířátko, které lehce přilne ke svému chovateli. Svou náklonnost vám projeví hlasitým kvikáním.









Morče patří k nejčastěji v zajetí chovaným hlodavcům u nás. Oblibu u chovatelů si získalo díky své nenáročnosti na péči, inteligencí a chováním. Na rozdíl od jiných svých druhových kolegů nekouše a neškrábe.