Původ a historie pejska
V Norsku se našly fosilní kostry psů totožných s elkhoundem. Pomáhali severským lovcům tisíce let před narozením Krista a později doprovázeli vikingské nájezdníky při jejich zámořských cestách. Tradičně lovili zvěř, od králíků a jelenů po rysy, medvědy a losy.
Do Británie se dostali krátce po první světové válce a americký Kennel Club toto plemeno uznal v roce 1935. Jako lovecký pes je elkhound používán hlavně ve své vlasti – v Norsku, a jen místy v některých částech Skandinávie.
Charakteristika pejska
Elkhound je nezávislý, civilizovaný a odvážný pes, neobyčejně odhodlaný a rozhodný. Když staví kořist, musí ji nejen udržet na místě, ale musí také čelit smrtelným úderům medvědí tlapy nebo mohutným výpadům ostrých výsad losích parohů.
Široká škála dorozumívacích prostředků
Elkhoundi mají širokou škálu zvukových dorozumívacích prostředků od hlubokých vzdechů, štěknutí, bafnutí až po různé druhy mnohovýznamového štěkotu. Zvláštním pokřikem pes při lovu upozorňuje svého pána, že spatřil kořist.
Základní informace o pejskovi
- Hlava
Široká, se zřetelným čelním sklonem (stopem) a pozvolna se zužující obličejovou částí.
- Oči
Střední velikosti, tmavohnědé barvy a oválného tvaru.
- Uši
Špičaté, vztyčené a vpředu posazené.
- Tělo
Krátké, kompaktní a silné.
- Osrstění
Husté, vodotěsné, poměrně hrubé, na krku tvoří límec (okruží). Zbarvení v jakémkoli odstínu šedé, na spodní straně těla světlejší.
- Nohy
Rovné, silné a mocné.
- Tlapky
Pevné, mírně oválné, s dobře klenutými prsty a silnými drápy.
- Ocas
Silný, hustě osrstěný, vysoko nasazený a dopředu zakroucený.
- Velikost
Výška psů 52 cm, fen 49,5 cm.









Elkhound je nezávislý, civilizovaný a odvážný pes, neobyčejně odhodlaný a rozhodný. Když staví kořist, musí ji nejen udržet na místě, ale musí také čelit smrtelným úderům medvědí tlapy nebo mohutným výpadům ostrých výsad losích parohů.